|
![]() Historie obce Lichnov [ Historie (archivní dokument) ]Lichnov vznikl jako typicky kolonizační ves koncem 13. století. Hlavní podíl na tom měl zřejmě olomoucký biskup a jeho služebníci, především pánové z Hukvald (Hückeswagenové).
Výsadní listina fojta Heřmana, údajně z roku 1293, která bývá nazývána také zakládací, se nedochovala. Nová výsadní listina fojta Pavla Kýče z r. 1539 není konfirmací listiny původní, ale přejímá z ní některé údaje. Svědčí o tom, že původní privilegium vydal hrabě Jindřich z Příbora, jehož působnost na šostýnském panství a po smrti otce Franka i na hukvaldském panství je doložena léty 1277 až 1307. Obec byla pravděpodobně založena již dříve než v roce 1293, což vyplývá z následujících událostí. V roce 1282 větrná smršť povalila les v povodí Lichnovského potoka a hrabě Jindřich dal v roce 1283 příkaz k vyměření plužiny obce Lichnova. Jméno dostala obec podle vymýcené (prosvětlené) části lesa, a to Světlov - poněmčeno Lichnow ( licht = světlo). V roce 1284 upravil agrimensor půdorys Frenštátu v souvislosti s darování území tří zaniklých obcí : Lichnovy, Grenhovy a Butnařov. Původní ves Lichnovy byla v prostoru Horeček mezi Vlčími potoky. Z biskupského kopiáře lze vyčíst, že vytyčená plužina měla mít charakter lesní lánové vsi a měla mít 70 lánů. Osídlení mělo začít zpracováním polomu lesa v povodí potoka mezi řekou Lubinou a hranicí s Veřovicemi. To vše ukazuje na předpoklad, že Lichnov vznikl již v 80. letech 13. století. Ze způsobu a doby kolonizace vyplývá, že Lichnov byl jako řada dalších obcí založen jako zázemí pro vrchnost na okolních hradech. Správa obce fojtem dávala fojtovi určitá privilegia, ale také povinnosti ve správě poddaných a plnění povinností vůči vrchnosti. Z počátku museli poddaní odvádět vrchnosti naturální dávky,později i peněžní a zejména pracovat na panském majetku. Robotní povinnost byla vyměřována podle toho, kolik měl sedlák lánů. Zvyšování těchto povinností nakonec vedlo k selské vzpouře v roce 1695. Mimo zemědělské povinnosti museli poddaní v Lichnově ještě těžit dřevo, dobývat a odvážet železnou rudu do Frenštátu a Frýdlantu. Po zrušení roboty začali více pracovat v okolních továrnách, někteří sedláci se začali živit povoznictvím. Mnozí obyvatelé Lichnova hledali obživu i v domácí výrobě preclíků, výrobě světidel (loučí), výrobě houní z ovčí vlny, ale také sezónními pracemi mimo obec. UMÍSTĚNÍ
DALŠÍ INFORMACE: http://www.lichnov.cz Typ záznamu: Historie (archivní dokument) AKTUALIZACE: Kateřina Krestová (Městské kulturní středisko) org. 56, 25.06.2008 v 11:01 hodin |