Název obce se objevuje v českých a německých pramenech ve tvaru Beczwa (1633), Under Beczwa (1675), Unter Beczwa, Dolnj Beczwa (1846). Obyvatelé v místním nářečí zváni Dolnobečvjané, adjektiva bečvjanský, bečvanský. Název vsi odvozen od řeky Bečvy.

Údolí Rožnovské Bečvy začalo být osídlováno od 2. poloviny 16. století. Hlavní roli při osídlovacím procesu hráli rožnovští měšťané a zámožní sedláci z okolních vsí, kteří tu zřizovali ujmiska a paseky, na nichž později vznikaly trvale obydlené pasekářské usedlosti. Už v r. 1591 se toto osídlení uvádí jako Bečva, r. 1602 Bečvice, r. 1629 se hovoří o Veliké Bečvě.

Většina obyvatel Dolní Bečvy byla katolického vyznání.Obec Dolní Bečva byla původně součástí farnosti rožnovské. Koncem 19. stol. zesílilo volání po samostatné duchovní správě do té míry, že byl r. 1894 založen spolek Kostelní jednota, jehož úkolem bylo shromáždění prostředků na postavení kostela. Základní kámen kostela byl posvěcen r. 1905, následujícího roku dokončen a zasvěcen sv. Antonínu Paduánskému. Na území Dolní Bečvy se na vrcholu Radhoště nachází kaple sv. Cyrila a Metoděje, postavená r. 1896, která náleží k farnosti Frenštát pod Radhoštěm. Kříž před kaplí Cyrila a Metoděje byl postaven r. 1805 na místě, kde původně stával dřevěný kříž z r. 1735. V blízkosti kaple je známé sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z r. 1930 a na cestě z Pusteven na Radhošť se nachází socha Radegasta z r. 1931 od téhož sochaře. Oběti 2. světové války připomíná pomník ve středu obce a pomník popraveného Hynka Tošenovského.

Správu obce vedl v počátečním období fojt, jímž byl koncem 16. století Jakub Habšů, zvaný od r. 1587 též Jakeš od Zámčiska. Od r. 1680 patřilo fojtství rodu Maléřů. Vedle fojta se už r. 1602 připomíná vesnická samospráva, reprezentovaná purkmistrem a jeho spoluradními.

V letech 1850 - 1960 Dolní Bečva náležela k politickému okresu Valašské Meziříčí, s výjimkou let 1855 - 1868, kdy byla součástí tzv. smíšeného okresu Rožnov pod Radhoštěm. R. 1960 se stala součástí okresu Vsetín. V oblasti soudní správy náležela obec v l. 1850 - 1949 do obvodu okresního soudu Rožnov pod Radhoštěm, pak k soudu ve Valašském Meziříčí, od r. 1960 k okresnímu soudu ve Vsetíně.

Ze spolků zde vznikly místní odbor Národní jednoty (od 1914), místní Družina katolických zemědělců československých (od 1923), místní Jednota československých malozemědělců, domkářů a živnostníků (od r. 1925), Farní Charita (od r. 1928), Dělnická tělocvičná jednota (od r. 1931), Všeodborový svaz československý (zal. 1934), místní Domovina domkářů a malorolníků (zal. 1935), Spolek starousedlíků, Jednota Československého Orla (zal. 1936), místní organizace Odborové jednoty republikánských zaměstnanců, Otčina svazu domkářů a malozemědělců, Svaz československé mládeže socialistické (zal. 1937), Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny (zal. 1938), místní odbor Národní matice (zal. 1939), místní skupina Svazu dělnictva lučebního, Sportovní klub (1940), Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1943). Své místní organizace měly v obci čs. strana lidová, živnostensko-obchodní strana středostavovská a agrární strana.

Od počátku 19. století se zde vyučovalo v pronajatých místnostech v domech čp. 38 a 174. První školní budova byla postavena v r. 1837 v údolí Dolní Rozpité. R. 1899 byla rozšířena na dvojtřídní, r. 1902 byla rozšířena o 1. poschodí. Pod názvem Dolní Bečva-střed (popř. U Kostela) byla tato škola v provozu jako základní škola pro 1.-5. ročník až do r. 1981, kdy byla zrušena. R. 1886 byla postavena škola v údolí Horní Rozpité, která byla zrušena r. 1977. R. 1981 byla otevřena nová budova základní školy pro 1.-4. ročník. Děti z vyšších ročníků dojížděly do základních škol v Rožnově pod Radhoštěm. Mateřská škola byla otevřena r. 1969.

JZD bylo založeno r. 1958. R. 1971 k němu bylo připojeno JZD Prostřední Bečva a r. 1972 JZD Horní Bečva, čímž vzniklo JZD Bečva se sídlem v Dolní Bečvě. R. 1977 bylo toto družstvo sloučeno s JZD Soláň se sídlem v Hutisku-Solanci, které mělo v Dolní Bečvě své správní středisko. Po r. 1990 se družstvo dostalo do likvidace.

Specifickým zaměstnáním byla práce ve vrchnostenských sklárnách. Ve 2. polovině 18. století byly panské sklárny v Horním Rozpitém v trati zvané dnes Hutě. Kolem r. 1800 se tyto sklárny přestěhovaly do údolí Kněhyně v Prostřední Bečvě.

R. 1937 zřídil v obci Josef Kudlich z Krnova výdejnu materiálu pro domácí pletařky, z níž se později stal pobočný závod rožnovské Kudlichovy pletárny (od r. 1946 závod n. p. Moravskoslezské pletařské závody, později n. p. Loana Rožnov).

V l. 1971-1976 bylo vybudováno nové zdravotní středisko, vydlážděny chodníky, opraveno kino, zřízena kanalizace, v r. 1981 byla otevřena nová základní škola pro 1.-4. ročník a v r. 1988 započala výstavba nákupního střediska a domu služeb. V 90. letech proběhla plynofikace obecních kotelen, mateřské školky a zdravotního střediska a připravuje se výstavba kanalizační sítě.

V obecní pečeti užívané na počátku 19. století byla stylizovaná květina - bodlák či pampeliška.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.dolnibecva.cz