|
![]() Vlčí hrdlo [ Hora, kopec nebo vrch ]Zastavení č. 15 - Cesta k sedlu Vlčí hrdlo, naučné Palackého stezky
Úpatí svahů Stranického kopce skýtají pohled na krajinu mimořádných hodnot. Obzor na jihu a jihovýchodě uzavírá linie Veřovických hor, které tvoří součást Radhošťského pásma Moravskoslezských Beskyd. V úpatí podhorské brázdy leží obce Veřovice, Mořkov a z části Hodslavice. V popředí mezi Straníkem a Hodslavicemi vystupuje skupina nižších kopců kupovitých tvarů, pikritických druhohorních vyvřelin: Zadní kopec 417 m, Horní kút 399 m, Mořkovský vrch 427 m. Od západu k východu uzavírají výhled kopce západní (hodslavské) části Štramberské vrchoviny: Homolo 434 m, Strážnice 545 m, Stranický kopec 529 m, Petřkovická hůrka 545 m, Pohořelec 544 m. Sedlem v nadmořské výšce 480 m mezi Petřkovickou hůrkou (608 m) a Pohořelcem (544 m) procházelo v minulosti významné dopravní spojení mezi Straníkem, Hostašovicemi a Pernou směrem na Olomouc. Svůj význam ztratilo až v 19. století po vybudování dopravního spojení mezi městy Nový Jičín a Valašské Meziříčí přes Domorazské sedlo. Od středověku je Vlčí hrdlo opředeno pověstmi o Tatarech, kteří po porážce u Štramberka zde měli přecházet směrem k Olomouci. Přesná trasa cesty do sedla Vlčí hrdlo se do našich dnů nezachovala. Úvahy o tom, zda k její ochraně byla vybudována tvrz historicky doloženého Lidka ze Straníku, může potvrdit jen archeologický výzkum. Blízká Petřkovická hůrka tvoří jedno z center vyvřelin těšíniticko-pikritické asociace v pásmu od Jasenice po Český Těšín. Na jejích svazích rosta řada vzácných a chráněných druhů rostlin. UMÍSTĚNÍ
Typ záznamu: Hora, kopec nebo vrch AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 11.02.2010 v 09:23 hodin |